Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Trasu procházky najdete vyznačenou ZDE na serveru Mapy.cz.
Vydejme se dnes do pohádky, do exotických světů i za poznáním přírody a historie. Stačí, když z centra vyrazíme po modré turistické značce.
START: Hradecká brána a vodní víla
Za Hradeckou bránou odolává proudu Zlaté stoky „Vodní žena”, keramická plastika Terezy Obermannové a Jitky Weinerové vzniklá na sympoziu Ledenický hliňák 1994. „Břicho má jako znamení plodnosti a také proti klišé, že víly jsou éterické vyzábliny. Má křivky tam, kde je to nutné, aby byla nejenom vílou, ale i ženou a matkou. Stojí ve vodě, pro ni domovském prostředí, a s klidem pozoruje život pod hladinou. Nezhlíží se, nepodbízí, jen tak existuje.” Od vodní ženy se vydáme dál Dukelskou ulicí, kolem budovy staré pošty a první odbočkou doleva, do ulice K Bertě.
BOD 2: Botanický ústav a botanická zahrada
Třeboňské pracoviště Botanického ústavu Akademie věd se zabývá zejména výzkumem v oblasti ekologie rostlin, sinic a řas. Jedna z největších evropských sbírek vodních a mokřadních rostlin obsahuje přes 700 druhů rostlin včetně rostlin z tropických a subtropických oblastí. V letní sezóně bývá botanická zahrada otevřena veřejnosti.
BOD 3: Vlaková zastávka Třeboň lázně
Třeboňská zastávka stojí za zastávku. Získala ocenění v soutěži o nejkrásnější nádraží ČR. Povšimněme si i její hodinové věžičky a v parčíku sochy Koupel z r. 1960 od Zdeňka Šimka. Třeboň leží na trati z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic, Gmündu a Vídně. Trať byla postavena jako úsek Dráhy císaře Františka Josefa se zahájením provozu v r. 1871. Nyní se vydáme do kopečka na Kopeček. Cestou se nám budou otevírat výhledy na Mokrá luka se sítí stok.
BOD 4: Kaple sv. Jana Nepomuckého
Stavba této barokní kaple byla dokončena v r. 1756 nákladem třeboňských cechů. Původní oltář sv. Kateřiny a obraz sv. Jana Nepomuckého od Františka Prokyše byly později přemístěny na třeboňský zámek. V současnosti tu najdeme oltář s jiným obrazem sv. Jana Nepomuckého a polychromované sošky světců.
BOD 5: Asijské kulturní centrum a Zahrada soucitu
Cestou k vodárně ještě odbočíme doprava k cenné barokní soše Odpočívajícího Krista z r. 1730. V budově za ní sídlí Asijské kulturní centrum, které organizuje vzdělávací programy a prezentuje kulturní bohatství asijských zemí. Zasloužilo se taktéž o vybudování sousedního meditačního parku a expozice ve vodárenské věži. Meditační park „Zahrada soucitu” se sochou bódhisattvy uzdravení a soucitu Kuan–jin a s památníkem obětem 2. světové války je volně přístupný.
BOD 6: Kotěrova vodárna a Galerie buddhistického umění
32 m vysoká věž ve stylu geometrické moderny od Jana Kotěry pochází z r. 1909. K zásobování pitnou vodou sloužila do r. 1966. V současnosti je technickou památkou, uměleckou galerií a rozhlednou. Prostřednictvím evropsky unikátní expozice umění Mongolska, Tibetu a Číny se můžeme přenést do historie i do jiných duchovních světů. O rekonstrukci věže a o vznik expozice se zasloužil třeboňský rodák RNDr. Milan Klečka. Jeho sbírka se pro svou jedinečnost stala majetkem Národního muzea.
BOD 9: Stupský rybník a mlýn
Po kilometru chůze po modré značce nás za poli a lesíkem překvapí Stupský rybník a bývalý Kostečkův mlýn, dnes přestavěný na penzion. První zmínky o mlýnu na základech mnohem starší budovy – stoupy na drcení kůry – pocházejí z r. 1790.
BOD 10: U sv. Víta
Kaple byla postavena r. 1761 na místě dřevěné kapličky u studánky, která léčila oční neduhy. Nástropní malba od Fr. Prokyše zobrazuje krále Jindřicha při předání paže sv. Víta sv. Václavovi. Poblíž stávala dřevěná poustevna. Dnes je toto zákoutí u rybníka Zadní Kouty se sezónní restaurací Pergolou oblíbeným výletištěm. Potkáme tady i druhou vodní vílu na této trase – smyslnou rybniční pannu Pergolínu od Josefa Nálepy.
BOD 12: Mlýnský rybník a Jindrův mlýn
Mlýnský rybník je dalším z rybníků na Mlýnské stoce, která zásobovala vodou i mnohé hospodářské provozy. Jindrův mlýn, částečně přebudovaný na penzion, je doložen od r. 1647a jako válcový fungoval do r. 1952. Dodnes se zachovalo vnitřní strojní vybavení. Malebné prostředí tu umocňují i zahrady a sady a drobné sakrální stavby. Do Třeboně se vrátíme zpět přes pole a pak podél silnice 34/ E 551.
BOD 14: Mokrá luka
Toto území se rozprostírá při východním okraji města. Jde o sníženinu o rozloze asi 450 ha, překrytou vrstvou rašeliny, která v historii prodělala mnohé vodohospodářské úpravy. Byly vykáceny rašelinné porosty a na jejich místě vznikly vlhké louky a pastviny. K odvodnění luk dodnes slouží systém stok.
BOD 15: Seníky na Mokrých lukách
Roubené seníky z 16. až 19. stol. jsou ojedinělým fenoménem jihočeské krajiny. V létě se do nich ukládalo seno a v zimě, kdy podmáčená půda zamrzla, se sváželo do stavení. Při povodni r. 2002 byla řada z nich poškozena. Dnes je soubor seníků památkově chráněn. Město Třeboň je získává od původních majitelů a stará se o jejich záchranu. Seníky jsou zachovány také v dílech malířů, spisovatelů a skladatelů lidových písní. Zahrály si i v několika filmech, např. v Pyšné princezně. Před Zlatou stokou se napojíme na červenou značku a ta nás dovede zpět do centra města.
