Po stopách Jakuba Krčína a čertovských pověstí

Trasu procházky najdete vyznačenou ZDE na serveru Mapy.cz.

START: Krčínova ulice a Krčínův dům

Kde jinde začít dnešní procházku, než v Krčínově ulici, před domem, kde pobýval slavný rybníkář. Dnes spolu můžeme zapátrat po stopách Jakubovy osobnosti i tajemných pověstí, které jej opřádají. Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (1535-1604), regent rožmberského dominia, geniální stavitel desítek jihočeských rybníků, nastoupil do rožmberských služeb ve věku 26 let. O 8 let později byl jmenován vrchním správcem rožmberských panství a dokázal prosadit pokrok v různých oblastech. Ve výstavbě rybníků na Třeboňsku navázal na Štěpánka Netolického. Nejvýznamnějšími díly, kterými završil budování celého vodního systému v Třeboňské pánvi, byl umělý tok Nové řeky a rybník Rožmberk.

BOD2: Svinenská brána

Z Krčínovy ulice projdeme Svinenskou bránou s renesančními obloučkovitými štíty a sgrafitovou výzdobou. Tvořila součást vnitřního pásu hradeb. Ze strany od náměstí střeží bránu i město před ohněm soška sv. Floriána, ze strany opačné novodobá Madona s Ježíškem.

BOD 3: Pivovar Regent

V prostoru Trocnovského náměstí kdysi býval hluboký příkop s dřevěným mostem. Dnes odtud vstoupíme do areálu pivovaru. Jeho obchodní název „Bohemia Regent” je inspirován postavou Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan, který byl od r. 1569 regentem, tzn. vrchním správcem rožmberského panství. Nejstarší písemná zmínka o vaření piva v Třeboni je z r. 1379. Svou dnešní podobu dostal pivovar v 19. století. Raritou je tu kamenná kašna s pivními pípami, ze kterých je třeboňský Regent při slavnostních příležitostech čepován.

BOD 4: Pomník Jakuba Krčína

Na hrázi Světa stojí pomník z r. 2004 od Jana Hendrycha s bronzovou sochou Jakuba Krčína. Je otázkou, zda odpovídá jeho podobě. Jediný portrét se nám zachoval v Sedlčanském kancionálu. Na stranách podstavce najdeme plastické mapy rybníků Svět a Rožmberk a připomenutí předchůdců Krčína.

BOD 5: Rybník Svět

Roku 1570 přichází Jakub Krčín do Třeboně a představuje nevídaný projekt – stavbu rozlehlého rybníka přímo za branami města. To znamenalo vyměřit lokalitu, vypálit a připravit dno a postavit hráz. 700 rybníkářů, nádeníků a nevolníků se tu lopotilo po celé 3 roky. Krčín dokonce obrátil tok Zlaté stoky podél východní části města a stavbu rybníka o ploše 360 hektarů zdárně zakončil. Současníci si jeho energii a odhodlanost nedokázali vysvětlit a přičítali ji spolčení s peklem. Po dokončení nazval Jakub Krčín nový rybník Nevděkem. Jeho budování bylo totiž měšťany sledováno s nevolí. A protože muselo být kvůli výstavbě monumentálního díla zbouráno celé Svinenské předměstí, objevily se časem další pověsti. Obrovské vodní dílo budilo obavu a tak byl Nevděk v 17. stol. rozdělen na dva rybníky – Svět a Opatovický.

POVĚST O DLÁŽDĚNÉM RYBNÍKU

O některých rybnících se vypráví, že jsou dlážděné. Že tu stávala města a ta se propadla nebo byla zatopena. Dodnes se v rybníku Svět zachoval malý ostrov – pahorek patřící k zatopenému předměstí. Ze studny zde se kdysi brala voda pro pivovar. Při archeologickém průzkumu vydal Svět poklady v podobě keramických kachlí a zlomků z 15. století.

BOD 6: Krčínův sklípek

V hrázi rybníka Svět najdete v Novohradské ulici tajuplný sklípek se dvěma místnostmi. Kdysi sloužil k uskladnění úrody ovoce a zeleniny. Po hrázi rybníka kolem nových sádek dojdeme až k silnici na Domanín, přejdeme ji a budeme pokračovat po hrázi rybníka Opatovického.

POVĚST O ŽIŽKOVĚ DUBU A HOLI PANA KRČÍNA

Jakuba Krčína fascinovala zvláštní hůl rybářského hejtmana, před kterou se roztřásl i ten největší rváč. Byla ze dřeva dubu, pod kterým se narodil Jan Žižka. Krčín si nechal vyrobit podobnou hůl, ale také tam nechal posbírat žaludy a přikázal je zasadit do hráze Světa, aby ji silné stromy pevně a dlouho držely

BOD 7: Opatovický rybník

Zdejší pozemky se zaniklou vesnicí Opatovice patřívaly rakouskému klášteru Zwettl. Na místě původní vesnice se našly fragmenty keramiky z počátku 13. století! Štěpánek Netolický spojil dva zdejší rybníky v jeden a Jakub Krčín na něj navázal při stavbě svého Nevděku. Dnes má hráz délku 118 m a cestou po ní uvidíme několik zajímavých technických objektů. S tokem Zlaté stoky pod hrází se zakrátko dostaneme ke kapličce sv. Jana Nepomuckého a k areálu Opatovického mlýna.

BOD 8: Opatovický mlýn a Centrum Algatech

První zmínka o mlýně je z roku 1367. Se 16 mlýnskými koly patřil ke třem největším mlýnům v Čechách. Dnes nás překvapí, že v historické budově objevíme špičkové vědecké pracoviště. Mikrobiologický ústav AV ČR – CENTRUM ALGATECH patří mezi světově uznávaná pracoviště výzkumu řas, sinic a bakterií a jejich využití v potravinářství a medicíně.

BOD 9: Anděl Strážce

U Opatovického mlýna stojí sousoší Anděla strážce s dítětem. Původně stálo 60 m odtud, u Zlaté stoky při cestě na Brannou, na paměť nešťastné smrti kanovníka Glocka z třeboňského kláštera. Zahynul při nehodě kočáru, když spěchal za nemocným.

BOD 10: Obora a Stromovka

„Okolo Třeboně pasou se tam koně”. V areálu hřebčína Obora a na okolních pastvinách jsou pro chov a trénink ideální podmínky. Od jízdárny a farmy Mlýnský dvůr se vrátíme po silnici zpět k mlýnu, mineme bývalý mýtný domek, staré rožmberské sádky i odbočku do Stromovky - k bývalému vyhlášenému výletišti Prátr. Pak odbočíme doprava na malou lesní silničku. Kolem kříže s božími muky a rybníka Kaprový dojdeme do oblasti zaniklého rybníka Hrádeček.

BOD 11: Hrádeček

Překvapí nás výrazný val a mohutné duby původní hráze rybníka Hrádeček (688 ha!). Rybník, který zamýšlel už Štěpánek a začal stavět Mikuláš Ruthart, dostal své jméno podle předsunutého opevnění města – hrádečku. Stavba se však nedařila, hráz se promáčela a bortila. I sám Krčín měl potíže se stabilitou hráze a s napouštěním rybníka. Nedaleko odtud na rozcestí se zelenou turistickou značkou je místo, kterému se říká Pekelná brána. Kdo ví, zda právě tudy nezmizel pekelník, který oral s Krčínem.

JAK KRČÍN ORAL S ČERTEM

Jakub Krčín se upsal čertu, aby mu pomohl vyorat nové koryto Zlaté stoky. Pekelník se zapřáhl do pluhu a tvrdá práce trvala celou noc. Ďábel žadonil o odpočinek, avšak Krčín nepovolil. A tak se čert vzepjal, až přetrhl postraněk. Články řetězu se rozlétly a vyrostly z nich veliké Dračí duby. Zcela vyčerpaný čert vrátil Krčínovi úpis a zmizel.

BOD 12: Krčínův dub

Krčínův dub je chráněn jako památný strom. Měří v obvodu 619 cm, jeho výška je 20 m. Pověst říká, že když Jakub Krčín zemřel, začalo se šířit, že jej čert honí zapřaženého do pluhu po hrázích jeho rybníků. Až jednou vjelo spřežení na hráz Hrádečku. Hráz tohoto rybníka však nestavěl Krčín, ale Mikuláš Ruthart. Čert se spletl a tak se Krčín dostal z moci pekla. Na tom místě pak vyrostl dub, kterému se říká Krčínův.

Zpět do Třeboně se vrátíte po trase Naučné stezky zdraví Třeboň-Hrádeček s informačními panely a sportovně-herními prvky a po žluté turistické značce