Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Trasu procházky najdete vyznačenou ZDE na serveru Mapy.cz.
START: Budějovická brána
Na naši první procházku se vydáme od Budějovické brány. Od r. 1610 byla součástí opevnění města, stejně jako městské hradby, které nás budou provázet po celou cestu.
BOD 2: Augustiniánský klášter
Od svého založení Rožmberky v r. 1367 byl po celou svou historii mimořádným přínosem k rozvoji vzdělanosti. Podle zkazek a pověstí tu byly zřízeny i laboratoře pro bádání alchymistů. V současné době je sídlem Státního oblastního archivu v Třeboni.
BOD 3: Park a promenáda u Bertiných lázní
V parku u Bertiných lázní nás zaujmou zákoutí pro relaxaci, altán, jezírko a u městských hradeb také pískovcová socha „Živý pramen” od Jana Kodeta. Kamenné schůdky vedou do zákoutí s fontánkou „Pramen” od Jana Šimka. Promenáda u Bertiných lázní se vine po březích Zlaté stoky a uchvacuje svou květinovou úpravou.
BOD 4: Bertiny lázně
Posílit zdraví, odpočinout si a zažít atmosféru pohody – to jsou důvody, proč zavítat do Slatinných lázní Třeboň. Jejich tradice se začala psát roku 1883. Václav Hucek tu tehdy otevřel první třeboňský lázeňský dům a jeho dcera Berta navrhla lázeňské budovy. Dnes nabízejí Bertiny lázně svým hostům řadu procedur a zázemí pro sport i relaxaci.
BOD 5: Tylův domek
Promenádní ulice nese jméno Tylova. J. K. Tyl tu přebýval v zahradním domku i se svou rodinou v zimě roku 1856. Hned vedle domku roste památný hloh. Je unikátní svým vzrůstem i stářím kolem 210 let.
BOD 6: Hradecká brána a Štěpánek Netolický
U mostku před bránou stojí jedna ze tří třeboňských soch patrona vod sv. Jana Nepomuckého. Hradecká brána uzavírala někdejší tržiště. Je dílem Štěpánka Netolického a v průchodu pro pěší se za mříží dochovala hradební ulička. Klidnou hladinu Zlaté stoky pozoruje Vodní žena - plastika od T. Obermannové a J. Weinerové.
A KDO BYL ŠTĚPÁNEK NETOLICKÝ?
Geniální stavitel a rybníkář, hejtman třeboňského panství. Mezi jeho nejznámější díla patří rybníky Opatovický, Kaňov či Horusický. Za účelem zásobování rybníků čerstvou vodou vybudoval jedinečnou Zlatou stoku. Řídil také modernizaci opevnění Třeboně, včetně městských bran. Pokud se chcete blíže seznámit s jeho odkazem, navštivte Dům Štěpánka Netolického se stálou expozicí rybníkářského dědictví.
BOD 7: Zlatá stoka
U parkoviště za Hradeckou bránou začíná jedna z naučných stezek Třeboně. Stezka zdraví Hrádeček měří 3,6 km a najdete na ní informační panely o našich dřevinách a sportovně-herními prvky pro děti. Povšimněme si místa u Zlaté stoky se sníženým břehem. Tam se pralo a bělilo prádlo. Vodu pro svůj provoz tu čerpala i poslední třeboňská lazebna.
PROČ JE ZLATÁ STOKA ZLATÁ?
Stojíme u unikátního technického vodního díla. Jeho celková délka je 45,2 km, šířka od 2 do 4 m, hloubka okolo 1 m a průměrný sklon na 1 km délky pouhých 28,5 cm! Bylo navrženo a vybudováno v letech 1506-1518 Štěpánkem Netolickým. Zlatá stoka přinášela hospodářskou prosperitu celému kraji. Zásobovala vodou rybniční soustavu, město i pivovary, poháněla mlýny, pily, koželužny, napájela vodní příkop, sloužila k plavení dříví a chránila před povodněmi... Význam a hospodářská hodnota Zlaté stoky se dá i dnes vyvažovat zlatem.
BOD 8: Příkopský mlýn
Tok Zlaté Stoky sledujeme dále pod pásem vnějších hradeb s baštami. Za nimi se rýsují budovy pivovaru Regent. Příkopský mlýn byl založen v roce 1633 jako vrchnostenský. Ve 20. století byl přestavěn na válcový a vodní kola nahrazena turbínou.
BOD 9: Mokrá luka
Po levé straně máme výhled na Mokrá luka, podmáčené louky s rašelinným podkladem. Hospodářské využití spočívalo v sekání trávy a jejím ukládání v dnes památkově chráněných senících. Od můstku dohlédneme na tzv. Schwarzenberský seník. Přejdeme Zlatou stoku a dojdeme na Novohradskou ulici.
BOD 10: Pod Světem
Po pravé straně máme komplex budov a Louku U Zlaté stoky. Až do r. 1965 vše sloužilo rybářům, pěšákům a baštýřům. Před námi se tyčí mohutná hráz rybníka Svět. Přejdeme silnici a mezi krásnými vzrostlými duby vyšplháme na hráz.
BOD 11: Světská hráz a rybník Svět
I dnes udivuje svými parametry. Délka dvakrát lomené hráze je 1,5 km, šířka v základně až 60 m a výška až 11 m. Rybník sám i Světská hráz sehrály velmi důležitou roli v obraně města. Okolní bažinatý terén spolu s opevněním, vodními příkopy a vodními plochami činily z Třeboně vodní pevnost.
BOD 12: Opevnění města
Z hráze Světa sejdeme u přístaviště a přejdeme silnici. Projdeme malou brankou vlevo přímo do zámeckého parku. Hned za ní se nám otevře pohled na další část třeboňského opevnění. Dnes v jedné z bašt sídlí správa CHKO Třeboňsko a do katovny a podzemních chodeb se můžete podívat v rámci zámecké trasy C. Je vám tento romantický pohled povědomý? Pak vězte, že se zde točily filmy a pohádky, třeba Pyšná princezna.
BOD 13: Zámecký park
Sejdeme po schodech směrem k zámku. U bašty vpravo můžeme strávit kratochvíli v zookoutku. A pak už se budeme kochat rozlehlým zámeckým parkem. Zahrada zde začala vznikat počátkem 17. století, ale zásadní pro úpravu do podoby anglického krajinářského parku bylo nadšení kněžny Pauliny ze Schwarzenbergu. Dnes zde najdeme vzácné a cenné stromy, exotické dřeviny, barevné květinové záhony, rozlehlé travnaté plochy i tajemná romantická zákoutí včetně svatebního altánku a bazénku s vodotryskem.
BOD 14: Dům přírody Třeboňska
Netradiční vodní prvky nás přilákají ke vchodu do Domu přírody. Je návštěvnickým centrem chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Třeboňsko a poskytuje informace o přírodě, naučných stezkách a turistických zajímavostech v krajině Třeboňska. Expozice nabízí i zábavně-naučné aktivity pro návštěvníky všech věkových kategorií.
BOD 15: Bývalá Břilická brána
V sousedství zámku původně stávala tzv. Břilická brána. Zůstal po ní jen průchod v bývalé fortně. Víte, že náhradou za ni byla brána Budějovická? A přesně u ní, na konci zámeckého parku se náš první okruh uzavírá.