Velikonoční pohádka ze zahrádky

Je jaro a to má paní Příroda své rozmary. Chvilku je zima, chvilku svítí sluníčko, nebo padá sníh . Ovšem jaro už je opravdu cítit ve vzduchu. A s jarem přichází Velikonoce, nejkrásnější svátky jara. A tak není divu, že na zahrádce už jsou všichni celí nedočkaví.

Brouk Ouk si leští krovky a dokonce šnek Ek vylezl ze své ulity. Ale co to? Na zahrádce není ani jedna žížalka. Vypravily se totiž do města pro kloboučky, aby je paní Příroda nevyškrtla ze svého jarního seznamu. Kdo se jí totiž nelíbí, není ještě připraven a nechá ho spát, až do příštího jara. Ale jak se žížalky vrátí, když na cestu zpět jim došly síly?
Tady by pomohl jedině Devětsil a Sedmikráska. A tak se brouk Ouk a šnek Ek pro ně společně vydají.

A než se oba vrátí, zatím malý Péťa Zahrádka s babičkou přichystají vše na jaro. A hlavně na Velikonoce.

Děti se tak v naší pohádce něco málo dozví o velikonočních přípravách, zvycích, pranostikách i lidových pověrách, které tradičně k Velikonocům patří.
A nakonec přece jen dojde i na koledování .
A jak to všechno dopadne, musíte vypátrat v naší pohádce vy sami.

Takže se pěkně posaďte, zavřete pusinky, otevřete oči, nastražte uši a hlavně držte palce, aby po zimě bylo na zahrádce vše, jak má být. A malý Péťa Zahrádka zasadil sto druhů ovoce a zeleniny.

Hudba: Libor Balák j.h.
Scéna: Martin Krassa
Kostýmy: ŠaVla
Rekvizity: Jindřich Morávek

Hrají: Šárka Klečková, Vlasta Fischer, popř. Petra Klečková