Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Pod vládou pětilisté růže

Mistr Třeboňského oltáře, Štěpánek Netolický, Vilém z Rožmberka, Jakub Krčín, Petr Vok… Jména těchto a dalších slavných osobností jsou s třeboňskou historií neodmyslitelně spjata. Bez nich by Třeboň nebyla tím, čím je dnes.

Pod vládou pětilisté růže
23.10.2018 5122x Osobnosti
  • První Rožmberkové – Petr, Jošt, Oldřich a Jan založili augustiniánský klášter, postavili třeboňský hrádek, udělili městu práva měst královských a díky svým vztahům s dvorem Karla IV. se zasloužili o jeho celkový hospodářský i kulturní rozkvět.
  • Mistr Třeboňského oltáře (2. polovina 14. století), tvůrce gotických deskových obrazů středoevropského významu, žil a tvořil v třeboňském klášteře, kde kolem roku 1380 zhotovil pro nově stavěný klášterní kostel sv. Jiljí oltář o pěti deskách. Dodnes se zachovaly tři „Kristus na hoře Olivetské“, „Zmrtvýchvstání“ a „Kladení do hrobu“ a jsou součástí sbírek Národní galerie v Praze.
  • Petr IV. z Rožmberka (1462–1523) byl český šlechtic, vladař domu rožmberského a nejvyšší hejtman království českého. Zaměřil se na celkový hospodářský rozkvět rožmberského panství, růst těžby stříbra a zlata a zasloužil se o rozvoj rybníkářství. V jeho službách působil vynikající Štěpánek Netolický.
  • Štěpánek Netolický (asi 1460–1539) původně lesní adjunkt, později stavitel a hejtman třeboňského panství byl jedním z nejvýznamnějších českých rybníkářů. Jeho schopnost vnímat krajinu mu umožnila změnit nehostinný charakter bažin a mokřin v povodí Lužnice a dát jí nový řád. Mezi jeho nejznámější díla patří rybníky Opatovický, Kaňov či Horusický. Za účelem zásobování rybníků čerstvou vodou vybudoval jedinečnou Zlatou stoku, která dodnes zásobuje hlavní rybníky Třeboňské pánve. Jako uznávaný stavitel a geometr řídil v letech 1525–1527 modernizaci opevnění Třeboně včetně městských bran.
  • Mikuláš Ruthard z Malešova (? – po 1576), žák a nástupce Štěpánka Netolického, hejtman třeboňského panství vybudoval řadu rybníků převážně na Chlumecku a v okolí Lutové. Rekord stále drží jeho Staňkovský rybník – nejhlubší rybník v České republice. Zakládal hospodářské dvory a inicioval nové způsoby hospodaření. Jeho přínosem pro rybniční hospodaření je zavedení třístupňového chovu kaprů. Ruthardův chovný plán přetrval až do 19. století.
  • Vilém z Rožmberka (1535–1592), nositel Řádu zlatého rouna, byl jedním z nejvýznamnějších evropských politiků 2. poloviny 16. století, dokonce kandidoval na polského krále. Vilém převzal vládu nad rožmberským panstvím jako šestnáctiletý. V té době měl tak dobré ekonomické podmínky, že mohl realizovat své velkorysé plány jak podporou církve, městské správy a řemesel, tak zejména stavební činností. Vilém sám procestoval Evropu a získal obrovské zkušenosti a rozhled. Měl schopnosti a ambice na vysoké úřady a jako purkrabí pražského hradu byl druhým mužem hned po králi. Za jeho vlády došlo k všestrannému rozmachu města i panství, díky němu se realizovaly všechny smělé plány geniálního rybníkáře Jakuba Krčína.
  • Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (1535–1604), regent rožmberského dominia, geniální stavitel desítek jihočeských rybníků, důsledný a houževnatý realizátor svých děl, nastoupil do rožmberských služeb ve věku dvaceti šesti let. O osm let později byl díky své odvaze, rozhodnosti a organizačním schopnostem jmenován regentem všech rožmberských panství a dokázal prosadit pokrok v různých oblastech své působnosti. Ve výstavbě rybníků na Třeboňsku navázal na Štěpánka Netolického, mnoho rybníků zbudoval (například Spolský, Potěšil) či rozšířil (například Opatovický, Záblatský, Dvořiště, Naději, Skutek). Odvážný záměr zřídit před jižními branami města velký rybník mu připravil mnoho problémů. Správnost jeho rozhodnutí potvrdila teprve další staletí. Krčínův rybník Nevděk, dnes nazývaný Svět, k Třeboni neodmyslitelně patří. Nejvýznamnějšími díly, kterým Krčín završil dotvoření celého vodního systému v Třeboňské pánvi, byl umělý tok Nové řeky a rybník Rožmberk.
  • Dr. John Dee (1527–1608), věhlasný anglický matematik, astronom a astrolog, poradce královny Alžběty I. a dvorní alchymista císaře Rudolfa II. působil spolu s alchymistou Edwardem Kellym (1555–1597) na dvoře Viléma z Rožmberka v letech 1586–1589
  •  Petr Vok z Rožmberka (1539–1611), poslední z rodu Rožmberků, byl nevšední osobností své doby. V mládí to byl štíhlý vysoký švihák s elegantním společenským vystupováním, rád jezdil na koni, šermoval, měl smysl pro humor a rytířské zábavy. Se svým bratrem Vilémem na kavalírských cestách procestoval celou Evropu. Po svém bratru převzal vládu nad rodovým panstvím roku 1592 a po odprodeji Českého Krumlova králi Rudolfu II. se v roce 1602 jako třiašedesátiletý odstěhoval se svým dvorem na třeboňský zámek. V letech 1605–1606 nechal v Třeboni postavit budovy knihovny, obrazárny a lékárny. Zároveň bylo také upravováno jihovýchodní zámecké křídlo. Jeho knihovna a sbírka uměleckých předmětů se svým rozsahem řadila k největším v Evropě. Petr Vok rozvinul rozsáhlé stavební aktivity také při budování opevnění města. Jeho prozíravost při vyzbrojení Třeboně ji zachránila od vyplenění pasovskými žoldáky. Jeho velkorysým činem bylo vyplacení pasovského vojska, plenícího krajinu mezi Budějovicemi a Třeboní. Věnoval na to starý rožmberský stříbrný poklad, který nechal roztavit a razit z něj mince. Petr Vok z Rožmberka zemřel ve věku 72 let 6. listopadu 1611. Stal se legendou, vzorem štědrého dobrodince a příkladného renesančního kavalíra, milovaným vladařem. Jeho smrtí skončila patrně nejslavnější třeboňská epocha
  • Václav Březan (1568–1618), rožmberský historiograf, archivář a knihovník, vynikal všestranným vzděláním a kulturním rozhledem. V roce 1593 vstoupil do služeb Petra Voka a byl pověřen správou rozsáhlého rožmberského archivu, který detailně uspořádal. Březan spravoval i proslulou rožmberskou knihovnu, která byla považována za největší a nejlepší šlechtickou knihovnu ve střední Evropě. Obsahovala přes 11 000 svazků. Sestavil také rukopisný systematický katalog, který neměl co do úrovně a kvality ve své době obdoby. Po přesídlení Petra Voka do Třeboně se věnoval sepisování pětisvazkové Historie Rožmberské, kde popsal dějiny rodu od počátků po období posledních vladařů.
▲