Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
V pátek 15. března proběhla v Třeboni středoškolská klimatická stávka. Přes 130 studentů a studentek ze všech místních středních škol se tak připojilo k celosvětové stávce proti nečinnosti politiků v souvislosti se změnami klimatu.
V rámci hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), odvolávajíc se na Mezinárodní vědecký panel pro změny klimatu při OSN a inspirováno šestnáctiletou švédskou aktivistkou Gretou Thunberg, která byla mimochodem den předtím nominována na Nobelovu cenu míru, vyšlo ve více jak 100 státech světa do ulic přes 1,5 milionu lidí. Demonstrace se tak počtem připojily k vůbec největším globálním protestům v historii lidstva.
Původní iniciativa vzešla pouhých 14 dní před plánovanou akcí od tří studentů zdejšího gymnázia (Vojtěch Klimeš, Julie Kolářová, Kryštof Říha). Organizační tým se ale rychle rozrostl na nějakých 20 lidí a v rámci osvěty se i v posledním týdnu začaly pořádat tématické přednášky vyzývající ke stávce. Náročná příprava pak vyvrcholila tento pátek.
Třeboňští stávkující se v 9 hodin ráno sešli před budovou gymnázia, kde se po úvodním slovu přečetlo celorepublikové prohlášení vyzývající politiky třeba k zákazu prolamování těžebních limitů, ke konci emisních výjimek pro uhelné elektrárny či k udržitelnému nakládání se zemědělskou půdou. Poté se manifestačně s transparenty a skandujíc hesla jako: “Chceme budoucnost!“, “Uhlí patří pod zem.“, „Máme 12 let, než nám shoří svět.“, “Nemáme planetu B!“, “Co zachrání svět? 1,5!“ a dalšími, pochodem vyrazilo na Masarykovo náměstí. Zde program pokračoval výstupem tří pozvaných akademických odborníků (Jan Květ, Jan Altman a Jan Pokorný), především proto, že přes 100 vědců a vědkyň z celé republiky vydalo před nedávnem prohlášení, ve kterém naší stávce vyjadřují podporu.
Další a nejdelší částí programu pak byly studentské projevy. Velmi věcně se mluvilo o problematice obří produkce plastů, o problémech sucha a půdy, o ekologických uprchlících, Pařížské klimatické dohodě, o tom, co se stane, když vlády nezačnou jednat, ale také o tom, jak začít s ekologií sami u sebe a co můžeme udělat ve svém každodenním životě, abychom pomohli planetě a snížili svou vlastní uhlíkovou stopu. Po oficiálním zakončení jsme se rozdělili do tří skupin a po různých trasách se vydali sbírat odpad kolem Třeboně. A že ho nebylo málo. Kolem poledne jsme už všichni měli plné pytle. Přestože počasí nebylo nejideálnější, stávka se vydařila nad naše očekávání a všem ze srdce i za planetu děkujeme za účast.
No a proč jsme vlastně stávkovali? V zásadě proto, že nám už na rozdíl od politiků nic jiného nezbývá! Dochází nám trpělivost a hlavně čas. My si totiž už nemůžeme dovolit počkat, až dostudujeme a až pak se zabývat nepopiratelnými klimatickými problémy, jež naše životní perspektivy naplňují strachem. Přestává pro nás být bohužel smysluplné sedět ve škole a vzdělávat se pro budoucnost, jež nás pravděpodobně vůbec nečeká, protože ti, co jsou u moci, nedělají nic pro to, abychom my jako naše generace vůbec nějakou měli a to je jádro problému a to je i důvod, proč nejen my tady v Třeboni, ale i další sta tisíce studentů a studentek v pátek neusedly do školních lavic. Předešlé generace, ať už vědomě či nevědomě, selhaly v efektivním řešení klimatické krize a my už nehodláme dál poslouchat, jak je všechno v pořádku, protože devastování našeho životního prostředí nebudeme tolerovat.
Pátkem to ale teprve začalo. Na celorepublikové tiskové konferenci k dalšímu postupu bylo oznámeno ultimátum vládě, do kterého musí začít jednat. Dáváme jim dva týdny! Pokud se nad sebou do té doby politici nezamyslí a nezačnou naslouchat naléhavým varováním vědců a vědkyň, poradíme se o dalším postupu a v následujících týdnech s pravděpodobností hraničící se sta procenty budeme stávkovat znovu. Protože bez nutných ekologických opatření “ze shora“ to nepůjde. Chtělo by zdůraznit, že nejsme žádní vystudovaní ekologové ani klimatičtí odborníci, žijeme ale přesvědčením, že vědecké poznatky by měly být pro naše chování určující.
Také by chtělo zdůraznit, že pokud se nezačne měnit, co požadujeme, vyjdeme do ulic znovu. A v protestech budeme různými způsoby pokračovat, dokud se klimatická krize, jíž čelíme, nezačne jako skutečná krize vnímat. Jsme odhodláni, jelikož jde o naši budoucnost a my před ní nehodláme zavírat oči. Jde nám o klimatickou spravedlnost. Naše nehierarchické hnutí Fridays for Future a nás všechny čeká dlouhý a náročný “boj“ a přestože jsme “jen děti“, uvědomujeme si svou zodpovědnost a to, že pokud tento “boj“ prohrajeme, prohrajeme i všechny ostatní…
Za organizační tým student Gymnázia Třeboň Kryštof Tomáš Říha
