Brány památek dokořán - třeboňské kaple

Kaple sv. Vincence

Text PhDr. Michal Morawetz, Ph.D.

Budovu s kaplí svatého Vincence dostavěl probošt Petr z Rožmberka kolem roku 1380 a jeho synovec Jindřich z Rožmberka ji v roce 1395 daroval augustiniánům. Dům se tehdy stal opatskou rezidencí a kaple privátním místem k modlitbě představeného kláštera.

Osmiúhelníkovou kapli zvenku podpírají cihlové pilíře a světlo do ní vchází pěti okny s lomeným obloukem. Na třech oknech je dochována působivá trojlistá kružba. Po zrušení kláštera na konci 18. století sdílela kaple osudy celého objektu, než byla v roce 2009 začleněna do areálu Státního oblastního archivu v Třeboni.

Husova kaple

Text ThDr. Rostislava Gažíková Fečová

Husova kaple v Třeboni byla postavena jako bohoslužebný stánek pro metodistickou farnost, která vznikla v roce 1922 díky misijní práci kazatelů, kteří předtím působili v USA. Evangelizační zápal kazatele J. P. Bartáka se v Třeboni setkal s příznivým ohlasem, vždyť teprve po vzniku samostatného Československa bylo možné otevřeně navázat na tradici české reformace a přihlásit se k odkazu Mistra Jana Husa, českých bratří a J. A. Komenského. V červnu 1922 se po třísetleté pauze v Třeboni konaly první evangelické bohoslužby od roku 1620.

Sbor třeboňských metodistů čítal zprvu 170 členů a scházel se nejprve v budově staré radnice, v sále Besedy či v hostinci na Novém světě. V roce 1924 se však již počet členů rozrostl na 600, a tak vyvstala potřeba výstavby samostatné kaple. Po delších tahanicích s Městským zastupitelstvem byl nakonec získán pozemek za gymnáziem, kde v té době teprve vznikala nová vilová zástavba. Pozemek, který původně patřil k schwarzenberskému panství, byl zakoupen v roce 1924.

Základní kámen nové kaple byl položen dne 31. 5. 1925. Stavba, která kromě kaple a sborových prostor zahrnovala také farní byt a kancelář, probíhala podle plánů místního stavitele Felixe Pekaře. Zemní práce byly vykonány svépomocí, sborový dům vznikl díky dobrovolné pracovní povinnosti členů sboru. Celá stavba byla postavena během jedné stavební sezóny (od dubna do října 1925). V lednu pak proběhla kolaudace; Husova kaple byla slavnostně otevřena dne 1. května 1926.

V návaznosti na minulost i v současnosti v Husově kapli působí sbor Evangelické církve metodistické v Třeboni. V loňském roce proběhla rekonstrukce střechy nad budovou kaple a také vnitřních prostor. Kromě bohoslužeb a obřadů je zde také možné pořádání kulturních akcí (koncerty, výstavy apod.).

Zodpovědnou duchovní pro farnost ECM v Třeboni je ThDr. Rostislava Gažíková Fečová (m. 602 958 687, e-mail: gaferost@gmail.com).

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Třeboni pod Kopečkem

Kaple byla postavena v roce 1750 přispěním třeboňských řemeslných cechů ─ cechu zedníků, tesařů a kominíků. V roce 2007 byla restaurována. V rámci této rekonstrukce byly udělány nové omítky v interiéru i exteriéru kaple. Při práci na obnově kaple se zjistilo, že má příliš mělké základy, což mělo za následek havarijní stav podlahy, kterou v době před rekonstrukcí prorůstaly kořeny okolních stromů. Cihelná dlažba byla tedy vykopána a místo zalito betonem, do nějž byla původní tato původní dlažba znovu položena.

Uvnitř kaple se nacházel původně oltář svaté Kateřiny se sochami svatého Jana Křtitele a svatého Antonína Paduánského. Obraz svatého Jana Nepomuckého pro kapli namaloval třeboňský malíř František Jakub Prokyš v roce 1754. Dnes se v kapli nic z tohoto původní inventáře nenachází, oltář byl v roce 1958 přemístěn do kaple třeboňského zámku. O dva roky později byla kaple svatého Jana Nepomuckého v Třeboni zapsána na seznam kulturních památek.

Po rekonstrukci v roce 2007 byl do kaple umístěn oltář s obrazem svatého Jana Nepomuckého a ve čtyřech výklencích situovaných do rohů kaple se nacházejí polychromované sošky světců. Veškerý tento inventář je zapůjčený z depozitáře třeboňského zámku.

Kaple sv. Petra a Pavla

Kousek za Třeboní, na Holičkách, stojí v těsné blízkosti silnice menší kaple, která je zasvěcená svatému Petrovi a Pavlovi. Na své náklady ji v roce 1646 nechal vystavět písař Pavel Macer. V interiéru je umístěn dnes již kompletně přemalovaný obraz dvou světců, jimž je kaplička zasvěcena.

Kaple sv. Víta na Kopečku

U rybníka Zadní Kouty stála na počátku 18. století dřevěná kaplička se studánkou, která měla léčit oční neduhy. Vedle této kapličky bývala kdysi také poustevna. Na místě dřevěné kapličky nechal v roce 1761 Karel Zeman, syn zemřelého primátora Víta Zemana, který o výstavbu zděné kaple usiloval už dříve, vystavět kapli zasvěcenou svatému Vítu.

Kapli svými malbami vyzdobil o rok později František Jakub Prokyš. Nástropní malba zobrazuje předání paže svatého Víta císařem svatému Václavovi. V kapli býval také zvon z roku 1767, který vážil 33 kg a v roce 1916 byl předán státu.

Kaple Schwarzenberské hrobky

Schwarzenberské hrobka byla postavena v letech 1874–1877. Horní kaple je zasvěcená Božskému Vykupiteli a je rozdělena do dvou částí: na centrální prostor před oltářem, v němž jsou umístěny ručně vyřezávané dubové lavice a který byl při smutečních obřadech určen především pro rodinu a blízké příbuzné; a na relativně úzký prostor, který po obou stranách obíhá kolem této centrály, je od ní oddělen mříží a ústí do dvou bočních vchodů. Tyto postranní prostory sloužily především pro zaměstnance rodiny a místní obyvatele, kteří se tak mohli účastnit zádušní mše.

V závěru kaple se nachází oltář a za ním malá sakristie. Na oltáři je umístěna socha Ježíše Krista Zmrtvýchvstalého, odlitek zhotovený z téhož materiálu jako kříž, který zdobí oltář v kryptě. Zajímavé je, že oltář v případě Schwarzenberské hrobky není situován na východ, jak bývá zvykem, ale na jih.

Z původního liturgického vybavení zůstala do dnešních dnů v kapli zlatem vyšívaná dečka, kterou je přikryta oltářní menza, oltářní kříž, několik litinových svícnů a věčné světlo – postříbřená lampa osázená dvanácti onyxovými polodrahokamy –, které visí nad oltářem.

Na protější straně od oltáře je kruchta pro varhany, jejichž autorem je varhaník Josef Fišpera ze Sušice. Mají 460 píšťal a dosud nebyly elektrifikovány. Kruchta je zároveň jedinou přístupovou cestou do věže, která sloužila jako zvonice.

Volně je možné navštívit také další kaple a kapličky, například barokní kapličku sv. Barbory na budějovickém předměstí z roku 1747, kapličku Korunování Panny Marie (U Trojice) u kruhového objezdu ve směru na Prahu z roku 1746 či kapli zasvěcenou svatému Janu Nepomuckému, která stojí na hrázi Opatovického rybníka v blízkosti Opatovického mlýna.

Protože se letošní akce Brány památek dokořán neuskuteční z důvodu současných vládních nařízení, otevřeme pro vás třeboňské kaple v následujícím roce.

 Lucie Kukačková