Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Staročeská masopustní koleda



Malý masopustní slovníček

Masopust vede koledu. Je matkou koledy. Má třapaté šaty, na hlavě špičatou čepici s krabuškou, v ruce cep obalený slámou a na zadku klombu. Bere peníze.

Rychtář je oblečený jako hejtman. Má plácačku, na jejímž dolním konci jsou pantle a spletená sláma. Je naní vyznačeno pět světadílů a čtyři prořezy, které jsou barevně odlišeny.

 

 

 

 

Myslivec má stuhu kolem pasu zelenobílou. Nese flintu, kohoutek má zavázaný.

Hejtman má na hlavě klobouk s 365 růžemi, na vrcholu čepice pět jalovců, na každém je karafiát a ve třech karafiátech je po jednom hřebíčku. Kolem klobouku má pantle. Drží halapartnu s napíchnutým špekem otočeným kůží dolů. Tedy tak, jak byl Ježíš Kristus ukřižován. Halapartna má tři díry, jako tři hřeby, kterými byl Ježíš přibit na kříž.  Kolem pasu má ručník, na něm pantli, kterou má také přes rameno, jako dohodu.

Konšel, ochrana průvodu – symbol stráže u hrobu Pána Krista, ten má na uzávěru červenou mašli, která symbolizuje Kristovu krev. Oblečený je stejně jako hejtman. V ruce třímá žezlo, které má dole copánek slámy a pantle.

Rybníkáři (třapatí, čůrkové) jsou dva lotři oblečení stejně jako masopust. Mají nízkou čepicia sekyru a lopatku. Na ní je zavěšen cígr – velká taška na dary vybrané od lidí.

Žitný je stejně oblečený. Dříve nosíval žito.

Tancamajstr drží v ruce věneček s růžovitím (myrtou), což značí neposkvrněnost Panny Marie. Dole copánek slámy a pantle. Jsou to muži, kteří zavádí večer na věnečku ženy do tance.

Dalšími koledníky mohou být Pšeničný. U bohatších vesnic ještě další tancmajstři. Koledníci mají kolem pasu bílou, červenou a krojovou stuhu. Bílou pokryla Panna Marie rány Ježíše, červená značí jeho krev. Krojová stuha opět poukazuje na bohatství vesnice. Nahoře na kloboucích jsou větvičky jalovce, které symbolizují trnovou korunu Ježíše Krista. Hejtman má sedm výhonů jalovce – Panna Marie Sedmibolestná, a ostatní koledníci pět – pět ran Krista Pána

(zdroj: Deník)


Koleda

Koledu tvoří celkem 14 koledníků, jako čtrnáct zastavení v Křížové cestě.
Po nasazení trnové koruny Ježíši Kristu, vyrostla z každé kapky krve jedna
růže, která tvoří masopustní klobouk, fábory na klobouku značí stékající
krev a jalovec značí 5 ran Krista pána. Kolednická šerpa značí roucho
Ježíše. Píka, kterou nese Hejtman koledy je zbraní, kterou bylo tělo Ježíše
probodeno. Celou koledu matka masopustu, kterou musí všichni poslouchat.
Rybníkáři(střapáči) značí první lidi z ráje, kteří se odívali listím.
Masopust se chodil dříve proto aby se chudý lid obveselil. Koledu vede
Hejtman, dále rychtář-hlásí kola, zbraně mají dva konšelé a věnečky na
rukou mají dva tancmajstři, kteří obveselují tancem děvčata.

V tradičním průvodu maškar ani dnes nechybí mládenecká, tzv. zelená nebo
také růžičková koleda. Mělo by jí tvořit 12 koledníků, svobodných mládenců.
Křesťanský svět si počet 12 vysvětluje jako 12 Kristových apoštolů, v
pohanském světě symbolizoval 12 měsíců v roce. Koledníci jsou oblečeni do
civilního tmavého obleku, opásaného šerpou kolem pasu. Šerpa je
červeno-bílá, což jsou barvy země, ze které koleda pochází.


Koledníci mají na hlavách vysoké klobouky, které tvoří 365 krepákových
růžiček, jako je dní v roce. Na vrcholu jsou 4 velké růže, jako je ročních
období a větvičky jalovce jako symbol jara. Křasťanství si počet růží,
kterých je místo čtyř pět, vysvětluje jako pět ran Ježíše Krista a jalovec
představuje trnovou korunu. Bílé a červené pentle, kterými je klobouk
dozdoben mají zase zančit Kristův pot a krev.



Mezi koledníky je Hejtman a Rychtář, kteří mají šerpu přes ramena, čímž má
být odlišena šlechta od svých poddaných.


Hejtman koledy nese halapartnu, na níž napichuje špek jako symbol hojnosti
a tu si staví na nohu (neboť nikde nemá domovské právo a halapartnu musí
stavět na "své").


Rychtář nese takzvané Právo, kterým dostává od starosty povolení (právo) k
provádění masopustní koledy.


Koledu vede Masopust (někde také Matka, např. na Doudlebsku) - v
Radosticích se mu také říká caperda (člověk, který neudrží žádné tajemství)
a nebo prostě Střapatej. To proto, že má oblek pošitý barevnými třásněmi.
Na nich má zvonečky, aby se koledě neztratil. V ruce nosí cep, jako symbol
úrody.


Spolu s ním jde v čele koledy "Rybníkář", nesoucí dřevěnou lopatu, kterou
se vsázel chléb do pece, třetí caperda má na ramenou velkou koženou brašnu,
do které "krade" lidem úrodu z minulého roku (většinou nějaké hospodářské
zvíře - králíka, slípku). Masopust s cepem roztáčí koledníky bouchnutím
cepu o zem. Koledníci dělají "kolečko", při kterém se vzájemně dokola
obíhají. Kapela, která koledu doprovází, hraje tradiční masopustní píseň
"Čevenou růžičku":

"Červená růžičko, proč se nerozvíjíš?
 Červená růžičko, proč se nerozvíjíš?
 Proč ty k nám, Pepíčku,
 proč ty k nám, Pepíčku,
 proč ty k nám nechodíš?"




"Já bych k vám rád chodil, ty by si plakala,
 já bych k vám rád chodil, ty by si plakala,
 do bílého šátku,
 do bílého šátku slzy utírala ..."




<< únor 2016 >>
Po Út St Čt So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
29      

Otevírací doba TIC

Turistické informační centrum
Masarykovo náměstí 103
379 01 Třeboň

Otevírací doba TIC
Pondělí 9:00-12:00 13:00-17:00
Úterý 9:00-12:00 13:00-16:00
Středa 9:00-12:00 13:00-17:00
Čtvrtek 9:00-12:00 13:00-16:00
Pátek 9:00-12:00 13:00-16:00

Dům přírody

Dům přírody Třeboňska


Fotokiosek


Počasí v Třeboni:
Předpověď počasí


Facebook

Instagram


Mobilní aplikace

Tento projekt vznikl za finančního přispění
Jihočeského kraje v rámci grantového programu
Produkty a služby v cestovním ruchu.


Plánovač výletů
Vaše výlety