Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Možná si řeknete, že zvát na výlet ke Zlaté stoce je nošením dříví do lesa. Tu přece zná každý.
A máte pravdu.
Takže žádná nudná data!
Zlatá stoka je jednoduše krásná. Krásná ve všech ročních obdobích.
V létě můžete nad její hladinou pozorovat vážky se štíhlým tyrkysovým tělíčkem a tmavě kovovými křídly. Jsou to motýlice, které ladně dosedají na květy stulíků.
Naproti tomu v lednu sem můžete přijít s východem slunce a uvidíte třeba scénu, která je zachycena na fotce. Fotografovi snímku se to nikdy předtím ani potom již nepoštěstilo. Byl to vzácný okamžik, který byl člověku dán.
Važme si takových chvil, ať už prožitých v přírodě nebo s blízkými lidmi. Nikdo a nic nám je nemůže vzít.
Rybník Bičan byste ještě na mapách z devatenáctého století těžko hledali.
Ve Státním oblastním archivu v Třeboni je k dohledání návrh glorietu (pavilonku) z doby kolem roku 1870.
Podzim na Třeboňsku, to nejsou jen barevné hráze rybníků, tahy divokých hus, výlovy, ale i překrásná mlžná rána.
Pokud bychom si rybniční krajinu Třeboňska přirovnali k lidskému tělu, pak jejími cévami by byly stoky.
Nikdo nespočítá, kolik generací fišmistrů, baštýřů a pěšáků již zanechalo své stopy na dně třeboňských rybníků.
