Obec Hamr

Obec Hamr leží v malebné jihočeské krajině 14 kilometrů jihovýchodně od Třeboně v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Katastrální území Hamr má rozlohu 1.194 hektarů. Hamr je obklopen lesy a množstvím rybníků, což umožňuje rybaření, houbaření a krásné procházky. Rovinatá turisticky atraktivní krajina láká v letních měsících zejména vyznavače cykroturistiky

Trvalé osídlení do tohoto „hraničního hvozdu“ pronikalo postupně. Zhruba ve 12. století se osídlenci ze severu z Čech a jihu z Rakouska začali setkávat a zájem získat sídelní území přinášel četné střety mezi nimi, které se stupňovaly. Soupeření českých knížat a rakouských vévodů o svrchovanost nad postupně osídlovaným hraničním hvozdem řešil tehdejší nejvyšší představitel Evropy, císař „svaté říše římské“ Fridrich Barbarossa, kterému podléhal český kníže i rakouský vévoda. V roce 1179 na říšském sněmu v Chebu stanovil hranici mezi Čechami a Rakouskem. V dokumentu o stanovení hranice jsou užity tehdejší místní názvy. Česko-rakouská hranice běžela směrem od východu po říčce Hostici (dnes Koštěnický potok) z místa asi 2 km nad dnešním Staňkovským rybníkem (dnes Hotel Peršlák) až do řeky Lužnice a potom proti toku Lužnice směrem na dnešní Suchdol nad Lužnicí. V roce 1179 samozřejmě neexistoval Chlum ani žádná z okolních vesnic a ani Staňkovský rybník nebo rybník Hejtman. Tok Hostice, tvořící hranici, se pod dnešním Hamrem stáčel k severozápadu a běžel přes dnešní rybníky Nový kanclíř, Nové jezero a Nový hospodář a teprve pod dnešním kostelem v Majdaleně se vléval do Lužnice. Současné koryto od Hamru přes Kosky je korytem umělým, prokopaným v polovině 16. století Mikulášem Rutharem z Malešova, který tu pro pány Krajíře z Landštejna stavěl rybníky. Ten přeložil koryto Hostice a na původním toku vybudoval výše zmíněné rybníky. Území, na kterém se dnes rozkládá celý Hamr včetně Kosek, bylo podle chebského vymezení hranice součástí Rakouska celých 379 let a to až do roku 1549.

http://obechamr.w1.cz/