Třeboňský sochařský svět

Od 25. května do 15. října 2019 se obyvatelům a návštěvníkům našeho města představí české a slovenské současné sochařství na výstavě Třeboňský sochařský svět. Sochy je možné obdivovat v centru města, na dvoře městského úřadu a v lázeňském parku Aurora. Vernisáž proběhla v rámci akce Otvírání lázeňské sezóny 25. května 2019.


Třeboňský sochařský svět

Je nám ctí pozvat do Třeboně největší osobnosti umění a představit díla, která na jihu Čech ještě nebyla a nebo vznikla právě pro vybrané místo výstavy Třeboňský sochařský svět.

Pokud budete procházet letní Třeboní, můžete se nechat okouzlit. Vstoupit do světa umění a dialogu s těmito významnými umělci:

Václav Cigler (1929) – Michal Motyčka (1974)
Václav Cigler je mezinárodně uznávaný výtvarník, architekt a pedagog. Ve své tvorbě předjímal koncepty rodícího se soudobého výtvarného vyjadřování (konstruktivní tendence, minimalismus, land – art, světelnou a kinetickou plastiku). Je mezinárodně uznávaný autor v oboru sklo. Tvoří návrhy projektů k utváření krajiny, věnuje se také sochařství. V roce 2018 na cenách Czech Grand Design vstoupil do Síně slávy českého designu.
Michal Motyčka je architekt a umělec, absolvoval fakultu architektury ČVUT v Praze, VŠUP v Praze, studijní stáž na Škole architektury na AVU v Praze a studijní stáž na oboru skla u prof. Bruca Chaa na Rhode Island School of Design v Providence v USA. Michal Motyčka se hlavně zabývá prostorovým konceptem.
Mezi nejvýznamnější společné realizace ve veřejném prostoru patří: 2000–2009 terasa a skleněná lávka, Museum Kampa, Sovovy mlýny, Praha, CZ • 2008 Vertikály, Palladium, Praha, CZ • 2009 Zrcadlící křídla na vodní hladině, vodní zámek Fraeylemaborg, NL • 2014 Sloup s odraznou plochou, piaristický chrám Nalezení sv. Kříže v Litomyšli • 2015 Menza a Světelný kříž, dokončení světelné sakrální instalace v piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli a další.
Pro výstavu Třeboňský sochařský svět a město Třeboň Václav Cigler – Michal Motyčka zrealizovali originální dílo. Prostorová instalace nazvaná Břit je podélně umístěná do koryta Zlaté stoky. Ztělesňuje jádro naší existence v kontrastu lineárního ostrého tělesa, jeden metr převyšujícího hladinu vody a deset metrů dlouhého, se stálým vnitřním pulzováním vody, která plyne, je živá, proměnná a aktivní. Břit najdete ve Zlaté stoce u Bertiných lázní.

Karel Nepraš (1932 - 2002), český sochař, kreslíř, ilustrátor.
Bezpochyby se řadí k průkopníkům českého moderního umění. Hustou mlhou socializmu se Nepraš skutečně bravurně prokrájel a začal vytvářet humoristické kresby a grafiky, které poté přešly v sochařská díla. Pro své politické postoje v době Pražského jara nesměl až do Sametové revoluce v roce 1989 vystavovat. Od r. 1990 do své smrti působil jako profesor pražské AVU. Nejznámější Neprašovou zakázkou byl pomník Jaroslava Haška v Praze 3. Jeho díly se mohou pyšnit světové instituce jako například pařížské Muzeum moderního umění, washingtonská Kongresová knihovna či Národní galerie v Praze. V roce 2002 obdržel Státní vyznamenání za vynikající umělecké výsledky.
Socha Rodina připravená k odjezdu na třeboňském zámeckém nádvoří je jeho klíčovým dílem. Vznikla na sochařském symposiu v Ostravě v roce 1969. Pro tehdejší režim byla ideově nevhodná, proto se jakoby ztratila a následně byla zničena. Podle dochovaných plánů vyrobená kopie je dnes prestižně vystavena v Centru současného umění DOX, Praha.

Kurt Gebauer (*1941), český sochař, pedagog
Neúnavný inspirátor a podporovatel mladých umělců, renesanční člověk, pozorovatel. Patří mezi nejvýznamnější české sochaře. Od r. 1990 do r. 2012 byl vedoucím pedagogem Ateliéru veškerého sochařství Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, nyní působí tamtéž jako emeritní profesor.
Typickým rysem Gebauerova díla je hravost a použití původně sochařsky nezvyklých materiálů (přiznané lamináty, neopracovaný kámen a další). Jeho realizace jsou po celé naší republice i po světě. V Čechách na sebe např. upozornil srdcem pro Václava Havla na vzniklém náměstí Václava Havla v Praze. Vždy se zajímal o skutečné věci, lidi a život, což dokazuje i dílem vystaveným v Třeboni s názvem „Housenky“.
Autor s nadsázkou říká: „Housenky vylézaly poprvé z výklenku a zdí Pražského hradu při mé výstavě v roce 1997. To jako varování, že i pevné zdivo hradu může rozhlodat lež, nenávist a naše blbost.“

Pavel Opočenský (*1954), český sochař, šperkař
Vystudoval profesi zlatníka a šperkaře. V roce 1979 emigroval do Německa, o dva roky později do USA. Z emigrace se vrátil v devadesátých letech.
Do dějin českého umění vstoupil jako osobitý sochař, jehož rukopis rozeznáme na první pohled. K nejznámějším Opočenského dílům patří pomník bratří Čapků v Praze. Je zastoupen v mnoha sbírkách, jeho sochy vlastní i Národní galerie v Praze.
V Třeboni vystavený 3,5 m vysoký menhir s názvem „Votumest“ se divákům představí úplně poprvé. Je připomínkou votivních předkřesťanských míst. Otvory jen odhalují vnitřní svět kamene a naznačují možnou neznámou funkci. Jistá míra zpochybnění celkové nezničitelnosti žulového balvanu je záměrná. Stejně jako tzv. životní jistoty.
Menhir byl nalezen v lomu Kozárovice u Orlíka a vystavujeme ho na promenádě u Bertiných lázní.

Michal Gabriel (1960), sochař, profesor
Je jedením z nejvýraznějších tvůrců postmoderny, bývalým děkanem na FAVU v Brně, dodnes zde působí jako vedoucí Ateliéru sochařství 1. V roce 1995 obdržel prestižní cenu Jiřího Chalupeckého.
V Třeboni vystavuje u lázní Aurora své Hejno ptáků, ke kterému říká:
„Sousoší Hejno je poslední ze tří věnovaných třem životním prostředím. Země, voda , vzduch – Smečka sedmi kočkovitých šelem, pět žraloků a nakonec hejno devíti ptáků. Hejno devíti ptáků se nevznáší, ale stojí pevně na zemi. Nejde o konkrétní ptáky ale o archetyp dravého ptáka.

Milan Kuzica (*1962), slovenský sochař, malíř, grafik, designér
Pedagogické činnosti se věnoval v letech 1996 – 1997 na TAFE University Perth a na High school of Design Claremont – Perth v Austrálii. Posledních dvacet let žije v Praze. Práce Milana Kuzici je rozdělena svou formou do dvou kategorií: realistické a abstraktní. Je považován za mistra neorealismu a symbolismu s výraznou schopností zachytit emoce člověka pomocí lidských forem.
V Třeboni představí tři svá šestimetrová díla. Mohutnější varianta jednoho z děl, nazvaná GrenLife byla v roce 2017 vystavena na mezinárodní výstavě Sculpture by the Sea v australském Sydney a Perthu, kde získalo ocenění The Andrea Stretton Memorial Invitation. Díla v sobě pojí rostlinné i živočišné životní principy. Velkoformátové sochy najdete na promenádě u lázní Aurora.

Petr Písařík (*1968), sochař a malíř, narozen v Třeboni
Výrazně se prosadil jako jeden z tvůrců České abstraHce, výtvarného názoru, který sehrál rozhodující roli v malířské tvorbě poloviny 90. let. Jako milovník špičkové módy vytvořil v letech 1994-5 sérii obrazů, ve kterých parafrázoval značky nejpřednějších světových módních návrhářů. Výstava, uspořádaná z obrazů tohoto cyklu v pražské Galerii MXM v roce 1995, byla jednou z nejdůležitějších výtvarných akcí své doby, kterou se přihlásila ke slovu nová, nastupující generace. Petr Písařík své kritické uvažování prezentuje primárně skrze materiál, barvu, tvar a kompozici.
Vystavuje doma i v zahraničí, jeden z posledních velkých počinů Petra Písaříka byla v loňském roce (2018) samostatná výstava SPACE MAKER v pražské Galerii Rudolfinum.
Jeho dílo je pro Třeboň takovým malým překvapením.

Sochaře Olbrama Zoubka (1926 – 2017) není třeba představovat. Jedna ze dvou vystavených děl, v atriu třeboňské radnice, „Strážce“ je umělcovým autoportrétem.

Jeho syn Jasan Zoubek (*1956) je rovněž sochař.
Propracoval se mezi současné nejvýraznější představitele po-moderní vlny v českém umění. Jasanovým hlavním tématem je krajina, obloha a lidská postava jako svorník mezi nimi, v poslední době se vrací i k tématu partnerství.

Jasanova socha „Ty a já“ je umístěna na Masarykovo náměstí a dílo nazvané „Pouť - Cesta životem a dál“ před kostelem sv. Jiljí.


Ondrej 4. (Zimka) (*1975)
Slovenský sochař a výtvarník Ondrej 4. (Zimka) patří mezi nejvýraznější osobnosti mladé generace současné slovenské výtvarné scény. Je slovenskou veřejností (nejen odbornou) vnímán jako vyslanec slovenské kultury, což dokazují jeho četné výstavy v zahraničí. Jeho dílu, převážně z oceli, nechybí nadsázka a myšlenka.
V Čechách se Ondrej 4. (Zimka) představil při významné události otevření Slovenského domu v Praze, za přítomnosti obou prezidentů. Dále výstavou v prostorách pražského divadla Ungelt, na Moravě v Rožnově pod Radhoštěm a v Kroměříži. Na jihu Čech vystavoval v centru Českých Budějovic nebo na vrcholku Kleť.
Do Třeboně přiveze svá díla tři Magratea, Aqarius a Strom života a vystaveny budou u Bertiných lázní.

Jan Kovářík (*1980)
Sochař, který je představitelem trojrozměrné abstrakce. V lázních Aurora dotvoří atrium, místo vhodné pro chvilky zklidnění až meditace.