Město Třeboň se nachází v Jižních Čechách, přibližně v půli cesty mezi Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem, v nížinné oblasti zvané Třeboňská pánev. Je zároveň centrem Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Třeboňsko. Přírodní poměry a činnost lidí, kteří se zde usidlovali od 11. století, předurčily charakter Třeboňska i z hlediska hospodářského. Krajina Třeboňska byla po staletí lidmi přetvářena. Z původně lesnatého území s množstvím rašelinišť a močálů se postupem času stala malebná krajina s množstvím rybníků,
propojených četnými kanály a potoky, kde se střídají pole s loukami a smíšenými lesy. Naši předkové přistupovali k přeměně krajiny postupně a citlivě, a tak nedošlo k jejímu poničení. Naopak - odborníci používají pro tento stav výraz "druhotná rovnováha". Bohatství rostlinných a živočišných druhů a existence unikátních přírodní lokalit vedly v roce 1977 k zařazení Třeboňska do mezinárodního systému Biosférických rezervací UNESCO. O dva roky později byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Třeboňsko.
Třeboň měla vedle Českého Krumlova v průběhu historie vždy důležité postavení jako správní středisko jak Rožmberského, tak Schwarzenberského dominia. Poslední Rožmberk Petr Vok ji dokonce učinil centrem celého panství. Díky čilé stavební aktivitě výše zmíněných šlechtických rodů je Třeboň městem bohatým na kulturně – historické památky. Městská památková rezervace zde byla vyhlášena již v roce 1949.
Třeboňsko není poznamenáno škodami, které krajině přináší působení průmyslu, protože velká část firem působí v tradičních hospodářských odvětvích - rybníkářství, pivovarnictví, zemědělství, lesnictví, potravinářství, nebo v odvětvích lehkého průmyslu, jejichž tradice byla založena koncem minulého století nebo v době poválečné – lázeňství, oděvní průmysl. Lázeňství a cestovní ruch se v Třeboni posledních desetiletí rozvíjejí nejdynamičtěji a významnou měrou ovlivňují vzhled a charakter města jako ideálního místa pro relaxaci, odpočinek, zábavu i poučení.
Bohatý kulturní a společenský život města souvisí mimo jiné s existencí několika středních škol a přítomností dvou výzkumných ústavů Akademie věd ČR (botanika a mikrobiologie), kde mají svá pracoviště také studenti Jihočeské univerzity.