Dominik se objevil v Českých Budějovicích roku 1580. Ohnivý Ital se jen krátce rozhlédl po městě a za krátký čas se již konala svatba s dcerou tamního bohatého měšťana Plánka. Roku 1587 si koupil ve městě dům v ceně 350 kop a v následujících letech neustále přikupoval nové a nové pozemky a podnikal. Zakládal doly, ale i dvory a zahrady, zásoboval město potravinami a vedle těchto i jiných aktivit, jak už to tak chodí, pravidelně a docela slušně bohatl. Zkrátka mu v Čechách vyšla zlatá hvězda a byla korunována bohatstvím. Přesně jak o tom hovořil i jeho erb. Naskýtá se však otázka, která v Čechách nutně musí každého napadnout. Kde na to bral? Budete se asi divit, ale své bohatství získal prací.

Vedle předešle jmenovaných aktivit ve městě stavebně podnikal především pro pana Petra Voka z Rožmberka, který jej dokonce jmenoval i svým dvorským stavitelem. A tam je třeba hledat pramen jeho bohatství, který byl skutečně mocný. Za dvacet let po příchodu do Českých Budějovic si Dominik Cometta koupil dům přímo na rynku. To již něco znamenalo. Když už je člověk bohatý, ukazuje se, že není marné domoci se také nějakého veřejného úřadu. Cometta byl skutečně zvolen do městské rady. Stalo se to však v době pro politické aktivity nejméně vhodné. V době volby, roku 1609, se to sice tak nezdálo, ale uvědomíme-li si, že v ní zasedal až do roku 1620, je nám jasné, že zde prožil velmi složité období našich národních dějin. Naštěstí pro něho nebyl však vystaven nějakým tlakům a rozhodování. Budějovice v té době totiž zůstaly věrným městem, pevně stojícím při slavném trůně Habsburském, a navíc Cometta koncem roku 1620 umírá. Pro něho to znamenalo, že se proslavil daleko více na poli stavebním než na politickém. Proto po něm i něco zůstalo.

letech 1594 - 1598 stavěl bývalou rožmberskou zbrojnici v Krumlově a zde také spatřila světlo světa perla jeho díla, Budějovická brána i s přilehlým opevněním a mostem. V téže době také provedl přestavbu zdejší kaple sv. Jošta v luteránský kostel sv. Trojice. Nic mu přitom nevadilo, že byl sám katolíkem. To je známá věc, že na penězích se nepozná, odkud pocházejí. V době kdy se poslední Rožmberk rozhodl, že se přestěhuje z Krumlova do Třeboně, připravoval Dominik Cometta jezerní město na roli nové panské rezidence. Především přestavěl jihovýchodní nároží vnitřního zámku s dvořanskou světnicí a úřední dům při východní straně vnějšího nádvoří, které spojil v jeden celek s přikoupeným domem Ruthardovským. Zrušil starou Břilickou bránu a nově postavil knihovnu a archiv. Vedle pokojů pro pana vladaře dále vystavěl i velký erbovní sál a zcela novou bránu, nyní zvanou Budějovickou. V letech 1608-1611 vybudoval na místě městských hradeb dlouhou chodbu, která spojila nové křídlo zámku s novou bránou a klášterem augustiniánů, v němž byl tehdy hospodářský dvůr a fara. Vznikl tak jednolitý stavební celek, přesně takový, jak jej známe i dnes. Tyto jeho aktivity jsou i dnes obdivuhodné a přesto to zdaleka nebylo vše, co tehdy rožmberský stavitel prováděl.

Vedle těchto náročných činností dokázal ještě provést přestavbu krumlovského městského pivovaru a roku 1607 stavebně upravit kostel sv. Jiljí v Třeboni. Nezdráhal se však stavět ani obyčejné mlýny v Horusicích a Vidově. Vedle toho se mohl Dominik Cometta honosit něčím, co jej povznášelo vysoko nad jeho šlechtický stav. Dojednanou práci odevzdal vždy v pořádku a v řádném termínu. A za to mu patří i po staletích náš obdiv, úcta a když se podíváme na jeho dílo i vděk.